B i b l i c k é     p o s t a v i č k y


 

 

 

 

M. Klašková - Biblické postavičky - jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí - rigorózní práce - celá práce ke stažení ve formátu pdf
 

A.Hechtová - Tvořivá práce s biblickými postavičkami

- jedná se o metodickou pomůcku. První kniha týkající se biblických postaviček vydaná v českém jazyce. Dočtete se v ní, jaké mají postavičky pohybové možnosti, kde a jak je můžete použít, ... V knize také najdete několik podrobně připravených biblických textů ze Starého i Nového zákona.

Knihu je možné objednat za 120,- Kč + poštovné na adrese České katolické biblické dílo, Dolany 443, 78316 Dolany u Olomouce, info@bible-cz.org, 605 300 466.

 

Stručná metodika práce s biblickými postavičkami

Tato metodika je pomůckou všem, kdo si sami vyrobili biblické postavičky a budou s nimi dále pracovat. Podrobnější rozbor je v kapitolách xy této práce.

Pokud se práce s biblickými postavičkami účastní lidé, kteří tuto metodu neznají, je třeba udělat stručný úvod. Je možné ho i rozdělit na několik večerů, nebo jeden večer věnovat jen procvičování pohybu a vyjadřovacích schopností postaviček. Více je v knize Anneliese Hechtové - Tvořivá práce s biblickými postavičkami, vydané Českým katolickým biblickým dílem.

Vybavení: prostor s kobercem nebo stoly do kruhu, biblické postavičky, látky

Výchozí pozice: Účastníci udělají kruh okolo připravených postaviček, které jsou položeny doprostřed. Každý si vybere jednu z dospělých postaviček a jednu látku jako podklad pod svou postavičku. Biblické postavičky se vždy staví do nějakého prostředí (interiér či exteriér). Nikdy nemůže stát postavička jen na koberci či na stole. Splývá s okolním prostředím, kdežto zvláštní podklad ji vyzvedne a zdůrazní oproti okolí. Látky, které se používají jako rekvizity mohou mít význam faktický (např.: modrá jako moře a řeka, zelená jako tráva, žlutá jako poušť, šedá jako městská dlažba) a nebo význam symbolický (např.: žlutá vyjadřující radost, červená lásku, černá smutek, zelená naděje…).

Vznik: Biblické postavičky vynalezla sestra Anita Derungs v roce 1964 ve Švýcarsku. Odtud se přes Rakousko rozšířily až do České republiky.

Složení: Moderátor nejdříve všem přiblíží, z čeho se postavička skládá. Základním materiálem je drát obalený provazem, olověné botičky a hlava z materiálu podobnému polystrénu, zvaném styropur.

Základní zásady: Účastníci se naučí základní manipulace s postavičkou. Nikdy se nechytá za hlavu, ale za tělo, ruce či nohy. Hlava je nejkřehčím materiálem na postavičce. Účastníci uvedou postavičku do výchozí pozice „T“, kdy nohy srovnají od kyčle až po kotník tak, aby postavička bez problémů stála, ruce se také narovnají a rozpaží. Tělo i hlava se narovná do vzpřímeného postoje. Toto je výchozí pozice pro jakýkoliv pohyb.

Základní pohyby: Drát postavičky se ohýbá jen v těch místech, kde má člověk kloub. Ruka: ramenní kloub, loket, zápěstí, pěst. Noha: kyčel, koleno, kotníkem se nepohybuje. Trup: předklon, záklon, rotace vpravo a vlevo. Hlava: poklonění, zaklonění, naklonění doprava, doleva, pootočení doprava, doleva. Při pohybu hlavou je třeba hlavu uchopit celou dlaní. Při pohybu je však třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Postavičku uvedeme do pozice „T“. Zkusíme, jaké má největší a nejmenší rozpětí – rukou i nohou. Také zkusíme, ve které rovině je postavička především aktivní – v rovině pasu, hrudníku, horních či dolních končetin.  

Nácvik pohybu: Účastníci si zkusí několik běžných pohybů. Nejdříve sezení (na židli, „na turka“, nohu přes nohu), pak ležení, stání, chůzi, tanec. U mladších účastníků bývá zajímavé, když pracují ve dvojici. Kdy jeden si sám zvolí nějakou polohu a v ní zůstane a druhý se snaží tuto polohu znázornit biblickou postavičkou. Člověk si u toho více uvědomí, jakým směrem je tělo přirozeně nakloněné, v kterých místech jsou klouby ohnuté a do jakého úhlu, apod.

Nácvik postoje: Metodika pokračuje vyjadřováním vnitřních pocitů a pochodů. Účastníci zkusí zachytit smutek, radost, modlitbu, přemýšlení, okamžik rozhodnutí, vnitřní nesouhlas… Zde může moderátor upozornit na nebezpečí klišé, které může vzniknout. Typické je modlící se člověk na kolenou s hlavou upřenou do oblak. Pokud ve skupině většina postaví postavičku stejně, může je vyzvat, aby zkusili jiný postoj a tak je přivést k většímu přemýšlení a tvořivosti.

Od práce jednotlivce se přesuneme k práci ve dvojicích. Každá dvojice dostane jinou kartičku s některým z těchto pocitů, postojů a vztahu: láska, přijetí, usmíření, obdarování, spor, napětí, vztek, agrese, utlačování, potrestání, obrana, útěk, rozhovor, poučování, pozorné naslouchání, žebrání, nuda, apod. Pomocí dvou postaviček se pokusí výrazně znázornit zadané slovo. Pak se postupně prochází dvojice za dvojicí a ostatní hádají, co mohou postavičky znázorňovat. Účastníci se tak učí na svých vlastních chybách dobrému a výraznému znázornění jednotlivých pocitů a postojů. Společně pak hovoří o různých možnostech vyjádření. Moderátor zde sleduje mj. i „oční kontakt“ postaviček. I přes to, že nemají oči, tak je důležité, dívají-li se při rozhovoru na sebe, nebo se jejich pohledy míjí v různých úhlech.

Práce ve dvojicích pokračuje zkoušením vhodné vzdálenosti mezi jednajícími postavami. Všechny dvojice zkusí zachytit setkání dvou lidí. Postavičky dávají do různé vzdálenosti. Různě je přibližují a oddalují až najdou vhodnou pozici. Uvažují také o tom, co může vzdálenost znamenat. Jinak daleko od sebe budou dva milující se lidé, jinak lidé, kteří se vidí poprvé a jinak lidé, kteří jsou ve sporu. Pro každý případ je „správná“ jiná vzdálenost.

Nyní se skupina rozdělí na dvě podskupiny a bude pracovat se všemi postavičkami ve své skupince. Zkusí zachytit vztahy ve skupině:

uzavřená                                  x          otevřená skupina

uspořádaná                              x          chaotická skupina                               

klidná                                      x          „živá“ skupina                                     

skupina mající jeden cíl            x          roztříštěná skupina

mírumilovná                             x          soupeřící skupina

jednotlivec ve vztahu ke skupině – přijatý x nepřijatý

Účastníci pak sledují ustavení postaviček ve své skupince a srovnávají ho s protější skupinkou. Jaké jsou rozdíly? Co je shodné?

Možnosti využití: Moderátor nastíní možnosti, kde všude se dají biblické postavičky použít: setkání nad Biblí, katecheze dětí, mše svatá, práce se seniory, s rodinami, s tělesně i duševně handicapovanými, biblické výstavy, manželské a rodinné terapie, apod.

Šance a meze: Moderátor také upozorní na možné šance ale i omezení, která přináší práce s biblickými postavičkami.

Biblická práce: Moderátor představí různé možnosti, jak připravit biblické setkání s využitím biblických postaviček. Účastníci si musí být vědomi toho, že každé práci s postavičkami musí předcházet práce s biblickým textem. Postavičky jsou jen pomůckou ve službě Božímu slovu, nikoliv naopak.

Dramaturgie: Při práci s biblickým textem a následně i postavičkami může posloužit několik dramaturgických otázek:

·        KDO? Které postavy se vyskytují v textu? Hlavní postavy, vedlejší postavy, okrajové postavy

·        CO? Co tyto postavy dělají? Jaké mají vzájemné vztahy? Blízkost – odstup. Moderátor si všímá sloves vyjadřujících děj

·        KDE? Jak vypadá okolí? Kde se scéna odehrává? V přírodě, doma, ve městě, na poušti,…

·        KDY? Denní doba, přesná hodina? Zachytíme neviditelné prvky? Který moment se díky času objasní? Najdeme v textu důležitý okamžik, který však trval velmi krátkou dobu – byl jako blesk?

·        JAK? Je dobré si předem načrtnout skicu. Potřebujeme k ztvárnění ještě jiné prostředky a metody? Použití symbolů, obrazů, šipek či kartiček s textem… Které prostředky zdůrazňují výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem?

 

Právě tak je prospěšné, uvědomit si základní prvky vytváření scény: choreografie, vztahy hlavních a vedlejších postav, význam barev při uspořádání prostoru, oděv postaviček, užití rekvizit, účinnost gestikulace a postoje...

 úvodní strana